Latvian to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
To inovācijas jomā aktīvo uzņēmumu skaits, kas attiecībā uz inovāciju ir norādījuši ārkārtīgi svarīgusinformācijas avotusPočet inovačněčinných podniků, které uvedly velmi významné zdroje informací pro inovace
To uzņēmumu skaits, kurus ietekmē būtiski apgrūtinoši faktoriPočet podniků, které se potýkají s významnými omezujícími faktory
Absolūtā izteiksmē, % no visiem uzņēmumiem un % no visiem inovācijas jomā aktīviem uzņēmumiem, kā arī % no visiem uzņēmumiem, kas inovācijas jomā nav aktīvi – pēc izvēlesAbsolutně, jako procentní podíl všech podniků, jako procentní podíl všech inovačně činných podniků a jako procentní podíl podniků, které nejsou inovačně činné – dobrovolné
To inovatīvo uzņēmumu skaits, kas paši vai kopā ar citiem uzņēmumiem/institūcijām radījuši inovācijasPočet inovujících podniků, které vyvinuly inovace samy nebo ve spolupráci s jinými podniky/institucemi
Absolūtā izteiksmē un % no visiem inovācijas jomā aktīviem uzņēmumiemAbsolutně a jako procentní podíl všech inovačně činných podniků
Bez iepriekš minētās statistikas dalībvalstis var apkopot papildu statistiku (tostarp pašu dalībvalstu iedalījumus) saskaņā ar Oslo rokasgrāmatā minētajām galvenajām jomām.Vedle výše uvedených statistik mohou členské státy sestavovat doplňující statistiky (včetně jejich členění) v souladu s hlavními tématy uvedenými v manuálu Oslo.
Par šīs papildu statistikas iekļaušanu lems ciešā sadarbībā ar dalībvalstīm, un tā tiks iestrādāta saskaņotajā apsekojuma anketā.O zařazení těchto doplňujících statistik se rozhodne v úzké spolupráci s členskými státy a toto téma bude zahrnuto do harmonizovaného dotazníku.
Jāaptver tie uzņēmumi, kas ietilpst NACE 2. red. B, C, D, E, H, J, K sadaļā un NACE 2. red.Je třeba zahrnout podniky provozující tržní činnosti uvedené v sekcích B, C, D, E, H, J a K NACE Rev. 2 a v oddílech 46, 71, 72 a 73 NACE Rev. 2.
, 71., 72. un 73. nodaļā. Dalībvalstis var paplašināt aptveramo uzņēmumu apjomu.Členské státy však mají možnost tento záběr dále rozšířit.
Par visiem mainīgajiem lielumiem ziņo katru otro gadu, pāra gados.Všechny proměnné se poskytují jednou za dva roky, a to vždy každý sudý rok.
Visus rezultātus iedala pēc saimnieciskās darbības atbilstīgi NACE 2. red. sadaļām, nodaļām vai citiem agregātiem un šādām uzņēmumu lieluma kategorijām:Všechny výsledky je třeba členit na základě ekonomické činnosti podle sekcí, oddílů a dalších souhrnných ukazatelů NACE Rev. 2 a na základě třídy velikosti podle počtu zaměstnanců, jak je uvedeno v této tabulce:
NACE kategorija/lieluma kategorijaKategorie NACE kategorie velikosti
10–49 darba ņēmēji10–49 zaměstnanců
vairāk nekā 249 darba ņēmējinad 249 zaměstnanců
kopācelkem
“13 līdz 15”„13 až 15“
“20”„20“
“D”„D“
“J”„J“
“K”„K“
Rezultāti attiecībā uz 5. līdz 10. mainīgo aptver uzņēmumus, kas veic procesa un/vai produktu inovācijas darbības.Výsledky proměnných 5 až 10 zahrnují podniky činné v oblasti inovace procesů a/nebo produktů.
Papildus 1. mainīgajam, citu mainīgo aptvērums un iedalījums saistībā ar četriem inovācijas veidiem tiks izraudzīts ciešā sadarbībā ar dalībvalstīm un ietverts saskaņotajā apsekojuma anketā.Kromě proměnné 1 se o obsahu a členění proměnných podle čtyř typů inovace rozhodne v úzké spolupráci s členskými státy a obsah a členění těchto proměnných budou zahrnuty do harmonizovaného dotazníku.
Rezultāti attiecībā uz 5. mainīgo tiek iedalīti atbilstīgi inovācijas sadarbības veidam.Výsledky proměnné 5 je třeba členit podle typu inovační spolupráce.
Rezultāti attiecībā uz 6. mainīgo tiek iedalīti atbilstīgi izdevumiem inovācijai.Výsledky proměnné 6 je třeba členit podle typu výdajů na inovace.
Rezultāti attiecībā uz 7. mainīgo tiek iedalīti atbilstīgi mērķiem, kas saistīti ar inovāciju.Výsledky proměnné 7 je třeba členit podle typu cíle inovace.
Rezultāti attiecībā uz 8. mainīgo tiek iedalīti atbilstīgi informācijas avotam.Výsledky proměnné 8 je třeba členit podle typu zdrojů informací.
Rezultāti attiecībā uz 9. mainīgo tiek iedalīti atbilstīgi apgrūtinošo faktoru veidam.Výsledky proměnné 9 je třeba členit podle typu omezujících faktorů.
Rezultāti attiecībā uz 10. mainīgo tiek iedalīti atbilstīgi attīstītāju veidam.Výsledky proměnné 10 je třeba členit podle typu podniku, který inovace vyvíjel.
Par šiem iedalījumiem lems ciešā sadarbībā ar dalībvalstīm, un tie tiks ietverti saskaņotajā aptaujas anketā.O těchto členěních se rozhodne v úzké spolupráci s členskými státy a budou zahrnuta do harmonizovaného dotazníku.
Visus rezultātus sniedz 18 mēnešu laikā pēc pārskata perioda kalendārā gada beigām.Všechny výsledky je třeba poskytnout do 18 měsíců od konce kalendářního roku referenčního období.
Dalībvalstis var brīvprātīgi sniegt Komisijai (Eurostat) valstu inovācijas apsekojumos iegūtos individuālos datu ierakstus, aptverot visas aptaujātās statistikas vienības.Členské státy mohou Komisi (Eurostatu) dobrovolně poskytovat záznamy individuálních údajů týkající se všech statistických jednotek sledovaných v rámci národních zjišťování o inovacích.
Apsekojuma anketās, ko izmanto inovācijas apsekojumos, kurus veic ik pēc diviem gadiem un sākot ar 2012. pārskata gadu, jāietver galvenās Oslo rokasgrāmatā izklāstītās jomas attiecībā uz inovācijas novērtēšanu uzņēmumos.Dotazník používaný pro zjišťování o inovacích, která se provádějí každé dva roky počínaje referenčním rokem 2012, obsahuje hlavní témata týkající se zjišťování o inovacích v podnicích uvedená v manuálu Oslo.
Komisija (Eurostat) ciešā sadarbībā ar dalībvalstīm izstrādā metodiskus ieteikumus inovācijas apsekojumiem, lai apsekojumu rezultāti lielā mērā būtu saskaņoti.V úzké spolupráci s členskými státy Komise (Eurostat) vypracovává metodická doporučení pro zjišťování o inovacích, která povedou k vysokému stupni harmonizace výsledků zjišťování.
Šajos ieteikumos ietver vismaz informāciju par iedzīvotāju mērķa grupu, apsekojuma metodiku (tostarp reģionālos aspektus), saskaņoto apsekojuma anketu, informāciju par datu vākšanu, apstrādi un sniegšanu, kā arī datu kvalitātes prasības.Tato doporučení zahrnují alespoň cílovou populaci, metodiku zjišťování (včetně regionálních hledisek), harmonizovaný dotazník, sběr, zpracování a poskytování údajů a požadavky na jejich kvalitu.
Dalībvalstis sniedz Komisijai (Eurostat) nepieciešamo informāciju par valstu metodiku, kas tiek izmantota valstu inovācijas statistikā.Členské státy Komisi (Eurostatu) poskytnou nezbytné informace ohledně národní metodiky používané v národních statistikách o inovacích.
III PIELIKUMSPŘÍLOHA III
KVALITĀTES ZIŅOJUMU PRASĪBASPOŽADAVKY NA ZPRÁVY O KVALITĚ
IevadsÚvod
Kvalitātes ziņojumi standarta struktūrā, ko noteikusi Komisija sadarbībā ar dalībvalstīm, ietver gan kvantitatīvus, gan kvalitatīvu rādītājus par datu kvalitāti.Zprávy o kvalitě obsahují jak kvantitativní, tak kvalitativní ukazatele kvality údajů a uplatňují standardní strukturu stanovenou Komisí ve spolupráci s členskými státy.
Komisija (Eurostat) paziņo rezultātus attiecībā uz kvantitatīvajiem rādītājiem, kurus var aprēķināt uz dalībvalstu sniegto datu pamata.Komise (Eurostat) poskytne výsledky pro ty kvantitativní ukazatele, které mohou být vypočteny na základě údajů poskytnutých členskými státy.
Dalībvalstis šos rezultātus interpretē un komentē, ņemot vērā datu vākšanas metodiku, un sniedz pārējos kvantitatīvos rādītājus, kā arī kvalitatīvos datus.Členské státy k nim podají výklad a komentář v souladu se svou metodikou sběru a poskytnou zbývající kvantitativní ukazatele a kvalitativní informace.
TermiņšHarmonogram
Komisija (Eurostat) katru otro gadu 20 mēnešu laikā pēc pārskata gada beigām (līdz augusta beigām) nosūta dalībvalstīm standarta kvalitātes ziņojumu projektus, kuros jau ir daļēji iekļauti galvenie kvantitatīvie rādītāji un citi Komisijai (Eurostat) pieejamie dati.Komise (Eurostat) dodá členským státům každý druhý rok, vždy do 20 měsíců po skončení referenčního roku (do konce srpna), návrhy standardních zpráv o kvalitě, v nichž budou předem vyplněny ukazatele kvality a další informace, které má Komise (Eurostat) k dispozici.
Dalībvalstis katru otro gadu 22 mēnešu laikā pēc attiecīgā pārskata gada beigām (līdz oktobra beigām) nosūta Komisijai (Eurostat) pabeigtus standarta kvalitātes ziņojumus.Členské státy dodají Komisi (Eurostatu) každý druhý rok, vždy do 22 měsíců po skončení referenčního roku (do konce října), vyplněné standardní zprávy o kvalitě.
Pirmos kvalitātes ziņojumus par pētniecību un attīstību un valsts budžeta apropriācijām vai izdevumiem pētniecībai un attīstībai sagatavo par 2011. pārskata gada datiem, un tos iesniedz līdz 2013. gada 31. oktobrim.První zprávy o kvalitě v oblastech VaV a GBAORD se vypracují pro údaje za referenční rok 2011 a předloží se do 31. října 2013.
Pirmos kvalitātes ziņojumus par inovācijas statistiku sagatavo par 2012. pārskata gada datiem, un tos iesniedz līdz 2014. gada 31. oktobrim.Pro statistiku inovací se první zprávy o kvalitě vypracují pro údaje za referenční rok 2012 a předloží se do 31. října 2014.
Turpmākos kvalitātes ziņojumus Komisijai (Eurostat) iesniedz katru otro gadu 22 mēnešu laikā pēc tam, kad ir beidzies pārskata gads, par kuru savākti dati.Následné zprávy o kvalitě se podávají Komisi (Eurostatu) každým druhým rokem, a to do 22 měsíců od konce referenčního roku, za který se údaje sbíraly.
“B-C-D-E-46-H-J-K-71-72-73”„B-C-D-E-46-H-J-K-71-72-73“
“B-C-D-E”„B-C-D-E“
“B”„B“
“C”„C“
“E”„E“
“46-H-J-K-71-72-73”J-K-71-72-73“
“H”„H“
“71-72-73”„71-72-73“
Rezultāti attiecībā uz 1. mainīgo aptver un ir iedalīti četros inovācijas veidos – procesa, produkta, organizatoriskas un tirgzinības inovācijā.Výsledky proměnné 1 zahrnují čtyři typy inovace, podle nichž se člení: inovace procesů, produktů, organizační a marketingové.
ar ko pēc avārijas Fukusimas atomelektrostacijā paredz īpašus noteikumus, kuri reglamentē Japānas izcelsmes pārtikas un barības importu un pārtikas un barības sūtījumus no Japānas, un ar ko atceļ Īstenošanas regulu (ES) Nr. 284/2012kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska po havárii v jaderné elektrárně Fukušima a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 284/2012
ņemot vērā Eiropas Parlamenta un Padomes 2002. gada 28. janvāra Regulu (EK) Nr. 178/2002, ar ko paredz pārtikas aprites tiesību aktu vispārīgus principus un prasības, izveido Eiropas Pārtikas nekaitīguma iestādi un paredz procedūras saistībā ar pārtikas nekaitīgumu [1], un jo īpaši tās 53. panta 1. punkta b) apakšpunkta ii) daļu,s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin [1], a zejména na čl. 53 odst. 1 písm. b) bod ii) uvedeného nařízení,
Lai aizsargātu sabiedrības veselību, dzīvnieku veselību vai vidi gadījumā, kad attiecīgu risku nevar apmierinoši novērst ar pasākumiem, ko veic atsevišķas dalībvalstis, Regulas (EK) Nr. 178/2002 53. pantā paredzēta iespēja pieņemt atbilstošus Savienības ārkārtas pasākumus attiecībā uz pārtiku un barību, kas importēta no trešās valsts.Článek 53 nařízení (ES) č. 178/2002 stanoví možnost přijetí vhodných mimořádných opatření Unie u potravin a krmiv dovezených ze třetí země za účelem ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí, pokud se nelze s rizikem úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých jednotlivými členskými státy.
Pēc avārijas Fukusimas atomelektrostacijā 2011. gada 11. martā Komisija saņēma informāciju, ka radionuklīdu līmenis konkrētā Japānas izcelsmes pārtikā pārsniedz Japānā piemērojamos intervences līmeņus attiecībā uz pārtiku.Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima dne 11. března 2011 byla Komise informována o tom, že úrovně radionuklidů v některých potravinářských produktech pocházejících z Japonska přesáhly akční úrovně v potravinách použitelné v Japonsku.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership