| Source | Target | | Statistikas rezultāti pēc kvalifikācijas iedalāmi “doktora grāda ieguvējos (ISCED 2011, 8. līmenis)”, “citu akadēmisko grādu un citu augstākās izglītības diplomu ieguvējos (ISCED 2011, 5., 6. un 7. līmenis)” un “citā kvalifikācijā”. | Výsledky statistiky podle kvalifikace se člení na položky „držitelé akademického titulu PhD (ISCED 2011 – úroveň 8)“, „ostatní vysokoškolské tituly a ostatní terciární diplomy (ISCED 2011 – úrovně 5, 6 a 7)“ a „ostatní kvalifikace“. | | Statistikas rezultāti pēc zinātnes pamatnozares iedalāmi “dabas zinātnēs”, “inženierzinātnēs un tehnoloģijā”, “medicīnas zinātnēs”, “lauksaimniecības zinātnēs”, “sociālajās zinātnēs” un “humanitārajās zinātnēs”. | Výsledky statistiky podle hlavního oboru vědy se člení na položky „přírodní vědy“, „strojírenství a technologie“, „lékařské vědy“, „zemědělské vědy“, „sociální vědy“ a „humanitní vědy“. | | Statistikas rezultāti pēc lieluma klases iedalāmi šādās lieluma klasēs – “0 darbinieki”, “1–9 darbinieki”, “10–49 darbinieki”, “50–249 darbinieki”, “250–499 darbinieki”, “500 un vairāk darbinieki”. | Výsledky statistiky podle třídy velikosti se člení na tyto třídy velikosti: „0 zaměstnanců“, „1–9 zaměstnanců“, „10–49 zaměstnanců“, „50–249 zaměstnanců“, „250–499 zaměstnanců“, „500 a více zaměstnanců“. | | Statistikas rezultāti pēc līdzekļu avota iedalāmi “uzņēmējdarbības sektorā”, “valsts sektorā”, “privātajā bezpeļņas sektorā”, “augstāko mācību iestāžu sektorā” un “ārvalstu”. | Výsledky statistiky podle zdroje financování se člení na kategorie „podnikatelský sektor“, „vládní sektor“, „soukromý neziskový sektor“, „vysokoškolský sektor“ a „zahraničí“. | | “Ārvalstu” kategorija tālāk iedalāma šādi – “ārvalstu uzņēmumi”, “Eiropas Komisija”, “starptautiskās organizācijas” un “citi avoti”. | Kategorie „zahraničí“ se dále člení takto: „zahraniční podniky“, „Evropská komise“, „mezinárodní organizace“ a „ostatní zdroje“. | | Uzņēmējdarbības sektora kategorija “ārvalstu uzņēmumi” tālāk iedalāma “vienas grupas ārvalstu uzņēmumi” un “citi ārvalstu uzņēmumi”. | Kategorie „zahraniční podniky“ podnikatelského sektoru se dále člení na „zahraniční podniky v rámci stejné skupiny“ a „ostatní zahraniční podniky“. | | Statistikas rezultāti pēc pētniecības un attīstības veida iedalāmi “fundamentālajos pētījumos”, “lietišķajos pētījumos” un “eksperimentālajā attīstībā”. | Výsledky statistiky podle druhu výzkumu a vývoje se člení na položky „základní výzkum“, „aplikovaný výzkum“ a „experimentální vývoj“. | | Statistikas rezultāti pēc izmaksu veida iedalāmi “kārtējās izmaksās (darbaspēka izmaksās un citās izmaksās)” un “kapitālizdevumos”. | Výsledky statistiky podle druhu nákladů se člení na položky „běžné náklady (náklady práce a ostatní náklady)“ a „kapitálové výdaje“. | | Statistikas rezultāti pēc sociāli ekonomiskā mērķa iedalāmi atbilstīgi nomenklatūrai attiecībā uz zinātnes programmu un budžetu analīzi un salīdzinājumu (NABS) nodaļu līmenī. | Výsledky statistiky podle socio-ekonomického cíle (SEO) se člení v souladu s nomenklaturou pro analýzu a srovnání vědeckých programů a rozpočtů (NABS) na úrovni kapitol. | | Statistikas rezultāti pēc vecuma grupas iedalāmi šādās vecuma klasēs (gados) – “līdz 25”, “25–34”, “35–44”, “45–54”, “55–64”, “65 un vecāki”. | Výsledky statistiky podle věkových skupin se člení na tyto věkové třídy (v letech): „do 25“, „25–34“, „35–44“, „45–54“, „55–64“, „65 a více“. | | Statistikas rezultāti pēc pilsonības iedalāmi šādās kategorijās – “valsts pilsonība”, “citu ES dalībvalstu pilsonība”, “citu Eiropas valstu pilsonība”, “Ziemeļamerikaspilsonība”, “Centrālās un Dienvidamerikas pilsonība”, “Āzijas pilsonība”, “Āfrikas pilsonība”, “cita pilsonība”. | Výsledky statistiky podle státní příslušnosti se člení na tyto kategorie: „vnitrostátní státní příslušnost“, „státní příslušnost jiných členských států EU“, „státní příslušnost jiných evropských států“, „státní příslušnost severoamerická“, „státní příslušnost středo- a jihoamerická“, „státní příslušnost asijská“, „státní příslušnost africká“, „jiná státní příslušnost“. | | Statistikas rezultāti pēc galvenās saimnieciskās darbības veida un produktu jomas (NACE 2. red.) iedalāmi šādās NACE 2. red. sekcijās, grupās, klasēs un summārajos rādītājos: | Výsledky statistiky podle hlavní ekonomické činnosti a podle oblasti produktu (NACE Rev. 2) se člení na tyto oddíly, skupiny a souhrnné ukazatele NACE Rev. 2: | | “01, 02, 03”, “05, 06, 07, 08, 09”, “10 to 33”, “10, 11, 12”, “10, 11”, “12”, “13, 14, 15”, “13”, “14”, “15”, “16, 17, 18”, “16”, “17”, “18”, “19”, “20”, “21”, “22”, “23”, “24”, “25, 26, 27, 28, 29, 30”, “25”, “25.4”, “26”, “26.1”, “26.2”, “26.3”, “26.4”, “26.5”, “26.6”, “26.7”, “27”, “28”, “29”, “30”, “30.1”, “30.2”, “30.3”, “30.4”, “31”, “32”, “32.5”, “33”, “35, 36, 37, 38, 39”“35, 36”, “37, 38, 39”, “41, 42, 43”, “45, 46, 47, 49, 50, 51, 52, 53, 55, 56, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 77, 78, 79, 80, 81, 82”, “45, 46, 47”, “49, 50, 51, 52, 53”, “55, 56”, “58, 59, 60, 61, 62, 63”, “61”, “62”, “63”, “64, 65, 66”, “68”, “69, 70, 71, 72, 73, 74, 75”, “71”, “72”, “72.1”, “72.2”, “77, 78, 79, 80, 81, 82”, “84, 85”, “86, 87, 88”, “86”, “87, 88”, “90, 91, 92, 93”, “94, 95, 96, 97, 98, 99”, “01 līdz 99”. | „01, 02, 03“, „05, 06, 07, 08, 09“, „10 až 33“, „10, 11, 12“, „10, 11“, „12“, „13, 14, 15“, „13“, „14“, „15“, „16, 17, 18“, „16“, „17“, „18“, „19“, „20“, „21“, „22“, „23“, „24“, „25, 26, 27, 28, 29, 30“, „25“, „25.4“, „26“, „26.1“, „26.2“, „26.3“, „26.4“, „26.5“, „26.6“, „26.7“, „27“, „28“, „29“, „30“, „30.1“, „30.2“, „30.3“, „30.4“, „31“, „32“, „32.5“, „33“, „35, 36, 37, 38, 39“, „35, 36“, „37, 38, 39“, „41, 42, 43“, „45, 46, 47, 49, 50, 51, 52, 53, 55, 56, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 77, 78, 79, 80, 81, 82“, „45, 46, 47“, „49, 50, 51, 52, 53“, „55, 56“, „58, 59, 60, 61, 62, 63“, „61“, „62“, „63“, „64, 65, 66“, „68“, „69, 70, 71, 72, 73, 74, 75“, „71“, „72“, „72.1“, „72.2“, „77, 78, 79, 80, 81, 82“, „84, 85“, „86, 87, 88“, „86“, „87, 88“, „90, 91, 92, 93“, „94, 95, 96, 97, 98, 99“, „01 až 99“. | | Jēdzieni un definīcijas saistībā ar šajā sadaļā noteikto statistiku ir paredzētas Fraskati rokasgrāmatā. | Pojmy a definice týkající se statistik definovaných v tomto oddíle stanoví manuál Frascati. | | Komisija un/vai dalībvalstis brīvprātīgi veiks ievadpētījumus par pētniecības un attīstības statistikas papildu mainīgajiem lielumiem un iedalījumu, lai nostiprinātu zinātnisko bāzi pētniecības un attīstības politikas veidošanai. | Za účelem posílení vědecké důkazní základny pro tvorbu politiky v oblasti výzkumu a vývoje budou Komise a/nebo členské státy provádět dobrovolné pilotní studie týkající se doplňujících proměnných a členění statistiky výzkumu a vývoje. | | Ievadpētījumus veic, lai novērtētu datu ieguves lietderību un iespējamību, ņemot vērā priekšrocības, ko iegūst no datu pieejamības saistībā ar datu vākšanasizmaksām un uzņēmuma slogu. | Cílem provádění těchto pilotních studií je vyhodnotit význam a proveditelnost sběru údajů, přičemž se vezme v úvahu přínos dostupnosti údajů v poměru k nákladům na sběr údajů a k zátěži podniků. | | Par šā ievadpētījuma tematiem lems ciešā sadarbībā ar dalībvalstīm. | O tématech pilotních studií se bude rozhodovat v úzké spolupráci s členskými státy. | | Statistika par valsts budžeta apropriācijām vai izdevumiem pētniecībai un attīstībai (GBAORD) | Statistika státních rozpočtových výdajů a dotací na výzkum a vývoj (GBAORD) | | Apkopo šādu statistiku: | Sestavují se tyto statistiky: | | Valsts budžeta apropriācijas vai izdevumi pētniecībai un attīstībai budžeta projektā (kā apstiprinājis Parlaments budžeta gada sākumā) | Přidělování prostředků na VaV z prozatímního státního rozpočtu (schválené parlamentem na počátku rozpočtového roku) | | Valsts budžeta apropriācijas galīgajā budžetā (budžeta gada laikā pārskatītais un apstiprinātais budžets) | Přidělování prostředků na VaV z konečného státního rozpočtu (revidovaný rozpočet schválený v průběhu rozpočtového roku) | | Valsts publiskais finansējums transnacionāli koordinētiem pētījumiem un attīstībai | Vnitrostátní veřejné financování nadnárodně koordinovaného VaV | | Par visiem mainīgajiem lielumiem ziņo katru gadu. | Všechny proměnné se poskytují ročně. | | Pirmais pārskata gads, par kuru apkopo statistiku, ir 2012. kalendārais gads. | Prvním referenčním rokem, pro který se statistiky sestavují, je kalendářní rok 2012. | | Rezultātus par mainīgo lielumu 21.0 (pēc visiem iedalījumiem) nosūta sešu mēnešu laikā no pārskata perioda kalendārā gada beigām, bet par mainīgajiem lielumiem 21.1 un 22.0 (pēc visiem iedalījumiem) – divpadsmit mēnešu laikā. | Výsledky se poskytují do šesti měsíců od konce kalendářního roku referenčního období u proměnné 21.0 (včetně všech členění) a do dvanácti měsíců u proměnných 21.1 a 22.0 (včetně všech členění). | | Statistikas rezultāti, kas apkopoti par mainīgajiem lielumiem 21.0 un 21.1, ir iedalāmi saskaņā ar nomenklatūru attiecībā uz zinātnes programmu un budžetu analīzi un salīdzinājumu (NABS 2007) nodaļu līmenī. | Výsledky statistiky sestavené pro proměnné 21.0 a 21.1 se člení v souladu s nomenklaturou pro analýzu a srovnání vědeckých programů a rozpočtů (NABS 2007) na úrovni kapitol. | | Rezultāti, kas apkopoti mainīgajam lielumam 21.1, ir iedalāmi šādi: | Výsledky statistiky sestavené pro proměnnou 21.1 se člení: | | saskaņā ar nomenklatūru attiecībā uz zinātnes programmu un budžetu analīzi un salīdzinājumu (NABS 2007) apakšnodaļu līmenī – pēc izvēles; | v souladu s nomenklaturou pro analýzu a srovnání vědeckých programů a rozpočtů (NABS 2007) na úrovni podkapitol – nepovinné; | | “projekta finansējums” un “institucionālais finansējums” – pēc izvēles. | na položky „financování projektů“ a „financování institucí“ – nepovinné. | | Rezultāti statistikai, kas apkopota mainīgajam lielumam 22.0, iedalāmi “valsts iemaksas transnacionāliem publiskiem pētniecības un attīstības veicējiem”, “valsts iemaksas Eiropas mēroga transnacionālām publiskām pētniecības un attīstības programmām” un “valsts iemaksas divpusējām vai daudzpusējām publiskām pētniecības un attīstības programmām, kas izveidotas starp dalībvalstu valdībām (un ar kandidātvalstīm un EBTA valstīm)”. | Výsledky statistiky sestavené pro proměnnou 22.0 se člení na položky „vnitrostátní příspěvky veřejným subjektům činným v nadnárodním VaV“, „vnitrostátní příspěvky na evropské nadnárodní veřejné programy v oblasti VaV“ a „vnitrostátní příspěvky na dvoustranné či mnohostranné veřejné programy v oblasti VaV založené mezi vládami členských států (a ve spolupráci s kandidátskými zeměmi a zeměmi ESVO)“. | | Jēdzieni un definīcijas saistībā ar šajā sadaļā noteikto statistiku ir paredzētas Fraskati rokasgrāmatā vai citos saskaņotos standartos. | Pojmy a definice týkající se statistik definovaných v tomto oddíle stanoví manuál Frascati či další harmonizované standardy. | | Cita statistika par zinātni un tehnoloģiju | Ostatní statistiky v oblasti vědy a techniky | | Darbs saistībā ar citām zinātnes un tehnoloģijas statistikas jomām jo īpaši attiecas uz šādām jomām: | V případě ostatních statistik vědy a techniky se práce týkají zejména těchto oblastí: | | statistika par zinātnei un tehnoloģijai veltītajiem cilvēkresursiem (tostarp statistika pēc dzimumiem un mobilitātes) (HRST) – vispārējas sistēmas izstrāde un īstenošana statistikā par HRST, galvenokārt vēl efektīvāk izmantojot esošos valsts un starptautisko datu avotus (arī Eiropas statistikas sistēmā). | statistika lidských zdrojů ve vědě a technice (včetně genderové statistiky a statistiky mobility): vývoj a uplatňování komplexního rámce pro statistiku lidských zdrojů ve vědě a technice, zejména prostřednictvím efektivnějšího využívání stávajících vnitrostátních a mezinárodních zdrojů údajů (rovněž v rámci Evropského statistického systému). | | Īpaša uzmanība pievēršama dzimuma aspektiem; | Zvláštní pozornost je třeba věnovat aspektům týkajícím se rovnosti pohlaví; | | statistika par patentiem – vispārējas sistēmas izstrāde un ieviešana statistikā par patentiem, regulāri sagatavojot statistiku un rādītājus par starptautiskajiem un valstu patentiem, pamatojoties uz informāciju, kas pieejama valstu un starptautiskos patentu birojos; | patentová statistika: vývoj a uplatňování komplexního rámce pro patentovou statistiku prostřednictvím pravidelného vypracovávání mezinárodní a národní patentové statistiky a ukazatelů na základě informací vnitrostátních a mezinárodních patentových úřadů; | | statistika par augstās tehnoloģijas rūpniecību un uz zināšanām balstītiem pakalpojumiem – vispārējas sistēmas izstrāde un ieviešana statistikā par augstās tehnoloģijas rūpniecību un uz zināšanām balstītiem pakalpojumiem, galvenokārt vēl efektīvāk izmantojot esošos valstu un starptautiskos datu avotus (arī Eiropas statistikas sistēmā). | statistika průmyslových odvětví špičkových technologií a služeb založených na znalostech: vývoj a uplatňování komplexního rámce pro statistiku průmyslových odvětví špičkových technologií a služeb založených na znalostech, zejména prostřednictvím efektivnějšího využívání stávajících vnitrostátních a mezinárodních zdrojů údajů (rovněž v rámci Evropského statistického systému). | | Šis darbs ietver arī darbību un produktu noteikšanu un klasificēšanu, šo darbību ekonomisko rezultātu mērījumu un to ieguldījumu ekonomikā kopumā; | Tato práce také zahrnuje identifikaci a klasifikaci činností a produktů, měření hospodářské výkonnosti těchto činností a jejich přínos k výkonnosti hospodářství jako celku; | | cita statistika par zinātni un tehnoloģiju – papildu attīstības un ieviešanas darbs ir saistīts, cita starpā, ar statistiku par biotehnoloģiju, nanotehnoloģiju vai citām jomām, kurās zinātnei un tehnoloģijai ir būtiska nozīme Eiropas Savienības prioritāšu sasniegšanā (piemēram, veselības, drošības, vides un klimata pārmaiņu jomas). | ostatní statistiky v oblasti vědy a techniky: další vývoj a uplatňování se týká mimo jiné statistiky biotechnologie, nanotechnologie či dalších oblastí,v nichž hrají věda a technika klíčovou roli při plnění priorit Evropské unie (např. v oblasti zdraví, bezpečnosti, životního prostředí a změny klimatu). | | Attiecībāuz šajā sadaļā uzskaitītajām jomām nepieciešamie dati galvenokārt tiks vākti, izmantojot esošos statistikas vai citus datu avotus (piemēram, sociālās vai ekonomiskās statistikas jomā). | Pro oblasti uvedené v tomto oddíle budou potřebné údaje získávány především prostřednictvím stávajících statistických či jiných zdrojů údajů (např. v oblasti sociální nebo ekonomické statistiky). | | OV L 393, 30.12.2006., 1. lpp. | Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1. | | OV L 76, 30.3.1993., 1. lpp. | Úř. věst. L 76, 30.3.1993, s. 1. | | II PIELIKUMS | PŘÍLOHA II | | INOVĀCIJAS STATISTIKA | STATISTIKA INOVACÍ | | 2. sadaļā minētās statistikas apkopošanā izmantojamā statistikas vienība ir uzņēmums. | Statistickou jednotkou, která se použije při sestavování statistik uvedených v oddíle 2, je podnik. | | Izmantojamās statistikas vienības definīcija (“uzņēmums”) ir saskaņā ar Regulā (EEK) Nr. 696/93 noteikto definīciju. | Definice statistických jednotek, které se použijí („podnik“), jsou stanoveny v nařízení Rady (EHS) č. 696/93. | | Dalībvalstis apkopo šādu inovācijas statistiku: | Členské státy sestavují tyto statistiky inovací: | | Mainīgais lielums | Proměnná | | Inovācijas jomā aktīvo uzņēmumu skaits | Počet inovačně činných podniků | | Absolūtā izteiksmē un % no visiem uzņēmumiem | Absolutně a jako procentní podíl všech podniků | | To inovatīvo uzņēmumu skaits, kas ieviesuši jaunus vai būtiski uzlabotus produktus, kuri ir jauni tirgū/jauni uzņēmumā | Počet inovujících podniků, které zavedly nové nebo výrazně vylepšené produkty, nové pro trh/nové pro podnik | | Absolūtā izteiksmē, % no visiem uzņēmumiem un % no visiem inovācijas jomā aktīviem uzņēmumiem | Absolutně, jako procentní podíl všech podniků a jako procentní podíl všech inovačně činných podniků | | Apgrozījums, ko nodrošina inovācija saistībā ar jauniem vai būtiski uzlabotiem produktiem, kas ir jauni produkti tirgū | Obrat z inovací ve vztahu k novým nebo výrazně vylepšeným produktům, novým pro trh | | Absolūtā izteiksmē, % no kopējā apgrozījuma un % no inovācijas jomā aktīvu uzņēmumu kopējā apgrozījuma | Absolutně, jako procentní podíl z celkového obratu a jako procentní podíl z celkového obratu inovačně činných podniků | | Apgrozījums, ko nodrošina inovācija saistībā ar jauniem vai būtiski uzlabotiem produktiem, kas ir jauni produkti uzņēmumā, bet ne tirgū | Obrat z inovací ve vztahu k novým nebo výrazně vylepšeným produktům, které jsou nové pro firmu, ale nejsou nové pro trh | | To inovācijas jomā aktīvo uzņēmumu skaits, kas ir iesaistīti sadarbībā inovācijas jomā | Počet inovačně činných podniků, které se podílejí na inovační spolupráci | | Absolūtā izteiksmē un % no visiem inovācijas jomā aktīviem uzņēmumiem | Absolutně a jako procentní podíl inovačně činných podniků | | Izdevumi saistībā ar inovāciju | Výdaje na inovace | | To inovācijas jomā aktīvo uzņēmumu skaits, kas ir norādījuši ļoti svarīgus inovācijas mērķus | Počet inovačně činných podniků, které uvedly velmi významné cíle inovací | | Absolūtā izteiksmē un % no visiem inovācijas jomā aktīviem uzņēmumiem – pēc izvēles | Absolutně a jako procentní podíl všech inovačně činných podniků – dobrovolné |
Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership
|
